Požadavky na úl očima včelaře

Když se řekne slovo úl, každý včelař si představí něco jiného. Pro některé je to ta nejdůležitější věc, která pomáhá získat výnos ze včelaření. Jiní včelaři naproti tomu tvrdí, že na kvalitě úlu nijak výrazně nezáleží a že ve výsledku výnos ze včelaření neovlivňuje. Jak je to tedy doopravdy?

Úl je obydlí, které má chránit včelstvo nejen před nejrůznějšími vlivy vnějšího prostředí, ale mělo by mu umožnit, aby se mohlo nerušeně rozvíjet a rozrůstat.  Pokud chceme produkovat med nebo ostatní včelí produkty, rozhodně bychom se měli postarat o vybrání vhodného úlu a o ošetřování včelstva, které by nám mělo zabrat co nejméně času. Vhodný úl by měl včelaři umožnit usměrňování vývinu včelstev, přičemž pracovní čas včelaře by měl zabrat co nejkratší dobu. Produkce včelích produktů a pracovní čas určený k ošetřování včelstva by měly být přiměřené vzhledem ke spotřebě dalšího materiálu, jako je např. cukr, stejně tak i ke krmení včelstva v průběhu včelařského roku.

Úl je velmi důležitou součástí života včel a měl by splňovat požadavky, které musí vyhovovat ošetřování včelstev. Úl by měl vyhovovat nejen potřebám včelstva, ale měl by být také pohodlně ovladatelný pro samotného včelaře.  Měl by být shora přístupný, aby včelař mohl bez obtíží vyjmout nebo vyměnit kterýkoliv rámek. Protože je potřeba prostor úlu občas nějakým způsobem rozšiřovat nebo kontrolovat, měl by být úl nástavkový, aby včelař mohl kdykoliv bez problémů měnit jeho uspořádání nebo využívat nástavkové metody ošetřování včelstev. Pokud včelař má takový úl, účinné ošetřování včelstva mu nezabere tolik času po celý čas včelařského roku.

Tvar úlového prostoru

Pro potřeby včelstva je důležitý také tvar úlového prostoru, který by měl připomínat tvar koule, ať už je to tvar chumáče v zimních měsících, nebo plodového tělesa v jarních. Často nacházíme úlový prostor ve tvaru krychle nebo úl vyššího tvaru v zimních nebo jarních obdobích, v létě se prostor zvýší přibližně dvakrát, což včelstvu napomáhá k tomu, aby ukládalo dostatečné množství medu a pylu v blízkosti plodového tělesa.

Rámky

Pokud se chceme zaměřit na chov silných včelstev, měli bychom vždy dbát na to, abychom vybrali širší rámek. Nejvíce vyhovující pro chov silných včelstev je rámek, který má šířku 39 cm, což potvrzují zkušenosti mnoha včelařů. Pokud použijeme větší počet nástavků nebo nástavky o větší výšce, můžeme tak výšku úlového prostoru upravovat a přizpůsobovat potřebám včelstva. Zvolíme-li si také čtvercový půdorys úlového prostoru, bude pro nás později jednodušší změnit postavení rámků vůči česnu o 90°. Zajímá-li nás nástavkový systém včelaření, měli bychom zvolit rámek Hoffmanova typu, který se vyznačuje užšími spodními loučkami. Je pro nás výhodný, neboť u rámků tohoto typu včely staví díla až k této loučce. Jestliže proto dodržíme vhodné mezery mezi nástavky, vzdálenost mezi dílem bude co nejmenší a plocha plástů pro včelstvo celistvější.  Pokud se rozhodneme pro Hoffmanův typ rámku, je potřeba zvolit vodorovné drátkování, při kterém použijeme přibližně jeden drát na 5 cm výšky rámku. Nejprve vedeme vrchní drát a upevníme jej 1,5 - 2,5 cm pod horní loučkou, nejnižší drát přibližně kolem 3 - 5 cm nad spodní loučkou. Následně opatrně zatavujeme tak, aby mezi mezistěnou a spodní loučkou vznikla mezera o velikosti minimálně 2-3 mm.

Vzduch v úle

Pro život včelstva v úle je velmi důležitý dostatečný přísun vzduchu. Jelikož včela má vzdušnicový systém dýchání, potřebuje po celý rok přijímat čerstvý vzduch. Proto je nutné, aby měl úl velké česno o výšce přibližně 10 až 30 mm. Vyšší konstrukce je vhodné doplnit očky v nástavcích. Pokud nechceme, aby do úlu vnikly myši, zajistíme ochranu včelstvu mřížkou. Tou by mělo být pletivo s oky, o velikosti cca 6 x 6 mm až 7 x 7 mm. Jestliže převážíme včelstvo, musíme se postarat o to, aby podmet, který včelám slouží jako únikový prostor, měl výšku cca 10 cm. Pokud v jarních měsících zjistíme, že podmet je obsazen, znamená to, že je načase rozšířit úlový prostor. Především v zimě, kdy včelstvo neovládá česno a ventilaci, bychom se měli postarat o vyvádění vodních par přes strop, víkem nebo i očky v horních nástavcích.

Konstrukce a materiál pro výrobu úlu

Konstrukci úlu bychom rozhodně neměli zanedbat, měla by včelaři umožnit, aby se mohl věnovat různým způsobům včelaření, kočování, umístění na včelnici a ve včelníku. Jestliže se rozhodneme pro převoz, uzavření nebo otevření po převozu, měli bychom dát pozor, abychom nespotřebovali více než 20-30 vteřin na úl. Abychom lépe fixovali úl při převozu, používáme nástavky s polodrážkami, další možností jsou zařízení pro nástavky bez polodrážek, které mají stahovací funkci.

Rozlišujeme také materiál na výrobu úlů. Protože z materiálu se nesmí uvolňovat žádné nežádoucí látky a částice, které by mohly přejít do medu v plástech, musíme dodržovat hygienické podmínky pro nepřímý styk s potravinami.  Mezi nejvhodnější materiály pro výrobu úlů patří dřevo, sololit, hobra, vybrané šarže pěnového polystyrénu, sláma, orobinec a různé druhy nátěrů s potravinářským atestem. Naproti tomu mezi nevyhovující materiály zařazujeme dřevotřísky, překližky, technopór, minerální vaty a všechny materiály, které vydávají nežádoucí zápach. Z nátěrů, které bychom neměli použít, je to např. luxol a karbolineum.

Abychom zabránili vzniku některých nemocí, např. nosematóze a nemocem včelího plodu, měli bychom zvolit konstrukci a materiál, který nám umožní snadnou dezinfekci úlu. Pokud chceme úl dezinfikovat, nejlepší variantou je dezinfekce pomocí plamene. Jestliže se chceme vyhnout pozdějším problémům, měli bychom úl přizpůsobit tak, aby bylo možné provádět veterinární zásahy v úlu. To je výhodné, bojujeme-li např. proti varroáze. Dno úlu bychom měli navrhnout tak, aby bylo možné později vložit podložku, která by dno kryla.  Je nutné, aby se tato podložka dala odstranit v kterékoliv době roku, aniž by tím negativně ovlivnila život včelstva. Podmet by měl mít výšku nejméně 3 cm.

Stěny úlu

Pro život včel je dále důležité mikroklima, které vytvářejí stěny v úlovém prostoru. V dnešní době není zatím zcela jasné, jak moc jsou včely ovlivňovány teplotami, které pronikají stěnami úlu, ani to, proč se tento jev mění s ročním obdobím. Ale obzvlášť v jarních měsících bychom měli zabránit zbytečným ztrátám tepla z úlu, především zajištěním toho, aby stěny úlu byly dostatečně tepelně izolovány. Pokud z úlového prostoru uniká přílišné množství tepla, včely jej musí nahrazovat vyšší spotřebou glycidových zásob. V úlovém prostoru však nehrozí pouze únik tepla, ale zejména v letních měsících, pokud úl není dostatečně izolovaný, může dojít k jeho přehřívání. Před přehříváním bychom se měli včely snažit chránit, ale dochází k němu především v úlech s rozmístěním do včelnic.

Dalším důležitým prvkem je tepelná kapacita úlových stěn, neměla by však být vysoká. Pokud je to tak, včelstvo, aby dostatečně vyhřálo úlový prostor, musí vyprodukovat mnoho tepelné energie. K tomu dochází např. v jarních měsících, kdy je potřeba vyhřát úlový prostor po uvolnění chumáče. Tento proces však později může být příčinou toho, že včelstvo zareaguje opožděně na vnější oteplení a to má pak za následek opožděný rozvoj včelstva. Pokud dojde ke kondenzaci vodních par na stěnách úlového prostoru a při nevhodné ventilaci k vsáknutí vody do stěn, může dojít ke zvětšení tepelné kapacity. Tepelná izolace se naproti tomu může zmenšovat.